Bělehradská

Ulice Bělehradská byla původně spojovací cestou mezi prudkým úvozem Vinohrad, zvaný Pod Zvonařkou (původně zvaná stará cestaú a vedla přibližně průsekem v místech dnešní Bělehradské ulice a po svém zalomení přibližně v místech dnešní Fričovy ulice ústila pak mezi mlýn a pivovar. Prostor dnešní Bělehradské ulice, tedy v místech od pozdějšího Vinohradského nádraží na náměstí Bratří Synků byla poprvé vyznačen v mapě z roku 1842. Cesta směřovala až k zámku. V katastru Nuslí však po celé délce ulice stál jen až do roku 1889 jen Hostinec na Zámecké č.p. 3, stará radnice č.p. 6 a dům č.p. 55, který byl součástí pivovaru. Dům č.p. 1051 byl původně v katastru Královských Vinohrad jako č.p. 164, ale v roce 1944 byl připojen do katastru Nuslí.

Ulice je v nadmořské výšce 198 m. n. m. a pouze v místě mostu přes Botič je ve výšce 195 m. n. m. Dnes je ulice v nejdelším místě dlouhá 290 metrů včetně mostu a široká 21 metrů, průměrná šířka je 21 metrů. Pozemková výměra celé ulice vyjma mostu činí 5 273 m². Most zabírá 258 m².

Na západní straně ulice jsou domy č.p. 7, 55, 185, 191, 201, 237, 238, 246, 1051

Na východní straně ulice jsou domy č.p. 6, 182, 190, 311, 314, 331, 338, 339

Na rozích s ulicí Otakarova jsou domy 6 a 132, které mají vchod u této ulice – viz Otakarova. Na rohu s ulicí Na Ostrůvku jsou domy 311 a 331.

Ulice nesla tyto názvy:

ObdobíNázev
do roku 1875Stará Linecká
1875-1880Nuselská
1880-1928Havlíčkova třída
1928-1946Táborská třída
1946-1976Leninova
1976-Nuselská

Upozornění

Na webové verzi encyklopedie nenajdete všechna obrazová data ani detailní informace jako je seznam živnostní, seznam obyvatel či události, které s domy souvisí. Tyto informace najdete v PDF verzi encyklopedie.